Blues černější než černý
je nutně podezřelý.
A tak je to se vším…
- ♪ KONCERTY
- ♪ ASPM
- ♪ DISKOGRAFIE
- ♪ TEXTY
- ♪ TISK
- ♪ MODELY LETADEL
MODELY LETADEL
Něco málo o lásce
Jsem přesvědčeným obdivovatelem a milovníkem ženské krásy. Znám jenom jeden silnější artefakt a tím je A-dvojka centrující se do stoupáku. Nic dokonalejího neexistuje - snad - možná, kdyby A-dvojku nehyzdila na trubkovém nosníku vlečená výškovka… Vždyť, křídlo samo je evidentním symbolem života, a vhodně zkříženo, umí všechno samo.
Překvapivě, ale správně, tvrdí mistr Balous z časopisu Letectví, že "samokřídlo je křídlo, které křídlá samo!"
Nejsem schopen seriozního výpočtu, musel jsem se tedy dobrat příslušných vědomostí empiricky. Postavil jsem devatenáct samokřídel, z toho čtrnáct za posledních deset let. Zkusil jsem všechno: eroplány bez šípu, s různou kladnou i zápornou šípovitostí, dokonce i prstenec. Nejsnáze se provozují prkna, neboť jsou tvarově stálá (ale přecitlivělá na přesnou lokalizaci těžiště!), kladně šípové křídlo je trochu potvůrka a křídlo se zápornou šípovitostí je přímo bestie. Vztlak zde vzrůstá od kořene ke konci a plocha je obludně namáhána v krutu i ohybu. Postavit samokřídlo F1A s negativním šípem je v oblasti klasickeho "žbrdlinkového" modelářství nesmírně pracné. Ovšem, technologiemi, které ovladáte vy, špičkoví A-dvojkaři to jde a stojí to za to! Takto vzniklé kachní samokřídlo se honosí vlastnostmi, které by zneklidnily i standardní "ocasníky". Je mimořádně chytlavé, nesnesitelně stabilní, nepřetažitelné, lze s ním kroužit na šňůře apod. U nás vědí nejvice o tomto typu moravšti inženýři A. Alfery a M. Kuba.
Postavil jsem kachní samokřídla tři, dvě jsem zlomil při vleku v poryvu větru (byla dimenzována víc, než běžná A-2), třetí mi ulétlo. Nezlomenou polovinu jednoho křídla jsem odvezl do plzeňské nemocnice, uzdravujícímu se Luboši Širokému pro radost. Hloupý vztek a stařecká opatrnost mě přiměly, abych sa vrátil ke svým osvědčeným samokřídlům s kladnou šípovitostí a sentimentálně stavím repliky svých vlastních eroplánů z dávné puberty. Jsou stabilní, citlivá a špatně kloužou. Takhle se, ovšem, nikam nedostaneme!
Domnívám se, že nejvhodnějši bezocasou A-dvojkou by byl letoun se záporným šípem, tvaru široce rozevřené lyry, dokonale tuhý. Způsob profiláže můžu schematicky popsat například systematikou NACA, kde kořen by byl 4212 a konec 6506, podélné véčko cca 7 stupňů (tady jen hádám), přibližnou polohu působiště vztlaku (potažmo těžiště) získáte spuštěním kolmice z poloviy čtvrtinové čáry k ose trupu. Pozor, kachní samokřídlo vyžaduje mimořádně velkou S0P, protože má značně velkou boční plochu před těžištěm, a kroužák…
Mezi A-dvojkaři je tolik silných osobností, kteří dokáží posunout celou tuto záležitost o generaci dopředu, budou-li chtít. Pokud vím, řešení hledají Angličané, Holanďané, Němci a Poláci. Mělo by se to podařit u nás! Pátého září t. r. se koná ve Velké Dobré tradiční soutěž samokřídel FlA, při Memoriálu Jiřího Smoly. Schází se nás tam každoročně 5 - 20 skalních. Zvu vás vsechny, abyste nás, staromilce, konečně deklasovali (i s našimi veterány) moderním samokřídlem F1A. Udělejte to, někdo, pro tu nádhernou disciplínu a pro radost! Samokřídla jsou jistým dluhem československého A- dvojkařského peletonu, který mám rád (zvu i zahraniční konkurenci).
Jsem provokatér a sobec, protože, ať zvítězí kdokoliv, vrátím se do Pyšel s pocitem vítězství i já sám. Krása, kterou společně rozdáme, pocit sounáležitosti a troutám si říct i přátelství svého druhu, nám bude samozřejmou odměnou. Jenom mě rozptyluje půvab některých žen - tu a tam šlapou A-dvojkám na paty! Nebo na co? Asi na VOP.
